Hanuš Schwaiger
Tulák – akvarel, rozměr v paspartě 30 x 12,5 cm, s rámem 65 x 45 cm, sign. vpravo nahoře, zaskleno, původní ozdobný rám
cena 35.000,-Kč
Hanuš Schwaiger, (1854 – 1912), byl český malíř, grafik a pedagog.
Narodil se v rodině movitého obchodníka se železem, který vlastnil krámy v Jindřichově Hradci i ve Vídni. Byl pokřtěn jako římský katolík na svátek svatých Petra a Pavla, proto dostal křestní jména těchto patronů. Vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci, po zápisu na Akademii výtvarných umění v Praze jej otec povolal zpět a zaměstnal ve svém obchodě, Schwaiger brzy utekl do Vídně, kde vystudoval munumentální malířství v ateliéru profesora Hanse Makarta. Studia ukončil roku 1881 a odjel na studijní cesty. Navštívil Itálii, Německo, Holandsko a Belgii, kde se mu zalíbilo nejvíce.
Byl autorem olejomaleb, pastelů, jednak portrétů, dále národopisných studií lidí a krajiny, přitahoval ho mýtus, rád maloval a kreslil pohádkové motivy a ilustroval knihy. Věnoval se také fresce (např. Svatý Jiří na zámku v Průhonicích z roku 1892). Císařským dekretem ze dne 19. září 1899 byl jmenován mimořádným profesorem technického kreslení na právě založené České vysoké škole technické v Brně. Od roku 1902 profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. Mezi jeho žáky patřili například: Otakar Kubín, František Xaver Naske, František Hlavica, Václav Rabas, Rudolf Kremlička, Oldřich Blažíček, František Antonín Jelínek, Vilém Kreibich nebo Josef Tříška.
Hanuš Schwaiger byl blízkým přítelem Tomáše Garrigue Masaryka; ten vlastnil nejméně devět malířových obrazů, Schwaiger je též autorem portrétů jeho rodičů. Dětský dojem z návštěvy malířova ateliéru ovlivnil i tvorbu Masarykova syna Herberta.
Zemřel v Bubenči u Prahy ve svém domě čp. 59 (nyní Schwaigerova ulice 3[5]. Schwaigerovi byl vypraven pohřeb v Praze, ale byl pohřben na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem. Jeho hrob je částí souboru chráněného jako kulturní památka.
